Ačkoli nejstarší syn alsolvoval v sobotu duatlon v Žamberku, měl hned v neděli chuť vyrazit na 1. ročník závodu z Bartošovic na Šerlich. Závod to měl být ne dlouhý (24 km), ale myslím, že pro něho akorát. Proto mi nezbývalo nic jiného, než po sobotní oslavě kamarádčiných narozenin v neděli ráno brzo vstát a na start ho doprovodit a při prezentaci si vyzvednout též startovní číslo.

Závodníků v jednotlivých kategoriích nebylo mnoho, ale o žádný výlet vskutku nešlo, neboť se na start se postavili mladíčci z Duhy Lanškroun nebo např. Aleš Kestler z Jogi Ostrava. Tomu také odpovídal výsledný čas prvních cyklistů v cíli, který byl něco přes 45 minut, ačkoli se jelo proti větru. Z mého pohledu bylo potěšující, že poprvé v životě mi „uvisel“ syn až do cíle.

V cíli nás nečekalo žádné krásné počasí, mlha byla tak hustá, že by se dala krájet, vítr a zima. Dokonce jsem ani včas nestihl bojovat o celkové vítězství, protože kužely v cíli se před námi objevily na poslední chvíli a „bylo po všem“.

Pořadatelům by se dal vytknout pouze zmatek ve startovních a výsledkových listinách. Až doma jsem se totiž dozvěděl, že Láďa Bolehovský je opravdu tak mladý, jak vypadá, a závodil se mnou v kategorii veteránů 40-49 let.