| Jedním z top závodů Dobrušského poháru, který se konal tuto neděli, je silniční závod Pivovar Dobruška vedoucí přes nádherné kopce Orlických hor a měřící 86 km. Jak bylo vidno, ne vždy má vládce Orlických hor pan Rampušák dobrou náladu a občas tu svoji zahrádku chce zkrápět kapkami deště, jako se to stalo i nyní a asi většině tím závod pokazil. Pouze v závěru při příjezdu na Luisino údolí se začalo objevovat sluníčko.
Jak to tak bývá, cestou na Šerlich se startovní pole promíchalo a sjeli se závodníci mladších a starších kategorií do několika skupin. Naše skupina vzorně spolupracovala až pod Luisino údolí, kde jsme se dále rozdělili. Náš tým měl v této skupině největší zastoupení (2 kusy – Jirka Dvořák a já). Cestou jsme dokonce dostali nabídku od nejmenovaného týmu tyrkysových barev ke spolupráci a pomoci. Asi jsme fakt vypadali dobře (smích…). Nabídli jsme mu vestu našich barev, ale kupodivu ji nepřijal…
Já sám jsem se tímto závodem vcelku protrápil a znovu jsem se utvrdil v tom, že zima a mokro mi vůbec nevyhovují. Tím vzaly za své i moje plány pokusit se v některém z posledních kopců nastoupit a ujet. Byl jsem rád, že soupeři neujeli mně. Naopak Jirkovi očividně vlilo energii do žil jeho nové kolo a i přes studené počasí byla vidět radost z jízdy.
V dětských kategoriích opět stupně vítězů opanoval náš tým, když v nejmladší kategorii obsadil zásluhou Honzíků Maryšky a Stuchlíka nejvyšší příčky. Kdyby se syn nepotatil a nepřejel otočku, mohlo to být lepší i v kategorii žáků starších.
|