Další z logisticky náročných dnů byla středa 8. května. Šlo o to, aby naše rodina stihla absolvovat cyklistické závody na Andrlův Chlum v Ústí nad Orlicí a téměř současně i stát na startu hasičské soutěže v nedalekém Letohradě – Orlici. Proto bylo nutné zamluvit startovní čísla v nejkratším možném rozestupu, ale tak, aby se jeden z nás rodičů vždy stihl vrátit na start pro jednu z našich mnoha ratolestí. Nejmladší Matěj absolvoval trať s maminkou za zády, která jemu ještě stačila a dodala mu potřebnou morální podporu na zdolání 228 m převýšení. Vždyť poměr váhy jeho těla a jeho kola je téměř 1:1. Pro představu je to asi jako bych já měl jet na 60 kg kole! Se startovním číslem 13 jsem se vydal na trať já a hned po projetí cíle jsem téměř závodním tempem ujížděl na start pro Zuzku. Ji už stačí krotit v přehazování na lehčí převody, neboť zde je vize, že stoupání ve svých 11 letech zvládne. S číslem 50 vyrážel nejstarší syn Honza, kterému jsem měl problémy uviset, natož pobízet k vyššímu výkonu, protože jsem tento kopec zdolával počtvrté. Děti téměř neměly čas ani vydechnout, rychle převlékly dresy ze Stalaku do SDH Lukavice a ještě před vyhlášením výsledků odjížděly. Při závěrečném vyhlášení jméno Hauf a tým Stalak DeVOSS bylo slyšet docela často. Vrcholem však bylo, že Láďa Bolehovský vyhrál již podruhé v tombole 1. cenu – rám. Tomu říkám: „Štěstí přeje připraveným“. |