Již třetím dílem seriálu závodů Dobrušského poháru byla naštěstí zkrácená verze časovky do vrchu. Původně trasa vedla z Dobrušky až na Masaryčku, ale po rozumném zkrácení byl cíl na Úhoru. Já sám osobně si nedovedu dost dobře představit, když po 14 kilometrech „melu z posledního“, celou trať ještě prodloužit o dalších 10 kilometrů. K tomu se ještě přidalo vlhké, místy pršlavé počasí. Vcelku jsem záviděl našim dětem jejich nadšení a těšení se na závod. Na startu se nás sešlo 74 všech věkových a výkonnostních kategorií, z našeho týmu to byly až na malou obměnu stálé známé tváře. Já sám jsem již podruhé letos při časovce nezabloudil, a tak jsem byl vcelku spokojen, zvlášť když jsem viděl radost dětí z předvedeného výkonu a jejich umístění. Tým HSK se na svých stránkách pyšní pětinásobným zastoupením svých tyrkysových barev na stupních vítězů, ale zapomněli podotknout, že ještě "hvězdnější" tým je Stalak-DeVOSS, který měl na stupních vítězů zastoupení celkem 7x! |