4. závod
Už dva dny prší a v závodní den tomu není jinak. Přesto se rozhodujeme, že to riskneme. I za takového počasí se na Biřičce sešlo poměrně dost lidí. Na startu se Zíťě počasí „umoudřilo“ a na závod jí jen tak lehce mrholilo. Rozhodl jsem se, že jí do závodu nebudu zasahovat, ať se naučí jezdit sama. Předvedla svou klasickou pohodovou jízdu, ale poslední nebyla. Zato už před startem dospělých opět začalo silně pršet a proto pořadatelé mladým zkrátili trať a pustili nás všechny najednou. Byla to docela mela, bláto, hluboké kaluže a kluzké kořeny. Na to, jak se za takových podmínek bojím se mě jelo dobře a bylo z toho pro mě super druhé místo. Zato doma ze mě velkou radost neměli. Svlékačka před barákem a rovnou všechno do pračky.
5. závod
Naprosto rozdílné počasí než minule. Dnes je hrozné vedro. Matýsek se ztratil na trati pro odrážedla (což už je podle mě docela umění). Spíš to byla lehká chyba pořadatelů. Spousta dětí popadalo a tak je pořadatelé běželi zachraňovat, bohužel i člověk, který měl v půlce děti otáčet zpátky. A tak najednou koukáme jak Máťa mizí do dáli. Zíťa sice dojela opět předposlední, ale zase z toho byl její nejlepší čas jaký tam, kdy zajela. Já jsem se od startu snažil držet za Ptáčkem a po zaváděcím kole a prvním výjezdu jsem s ním zůstal sám vepředu. Bohužel v první technické pasáži Ondra potkal strom a zůstal ležet na zemi. Tak jsem zastavil a zjišťoval, jestli je v pohodě. Mezitím nás dojeli ostatní a tak jsem se zařadil do první skupiny. Celé první kolo jsem se držel na špici, ale pak začali nastupovat místní borci a pomalu se mě první skupina začala vzdalovat. Páté místo je mě standartní výsledek a chvíli za mnou dojel do cíle i Ondra.
|