Dne 5.7. jsme se společně s Jirkou Dvořákem zúčastnili 13. ročníku Pastvinského triatlonu. Závod, který byl situován do nádherného prostředí pastvinné přehrady, byl vypsán na 350m plávání, 17km kolo a 4,5km běhu. Profil cyklistické části byl zvlněný, což jsem považoval za ideál. Před startem jsem měl strach z teploty vody, Pastvinská nádrž je poměrně studená, ale na prezentaci mě uklidnili sdělením, že voda má 20°C. Na start se postavilo na 80 závodníků různých výkonností, což byla pro mě překvapivá účast vzhledem k nepříznivému počasí v předchozích dnech. Plavání pro mě začalo již tradičné ztrátou. Vylézal jsem zhruba v polovině. Následoval krátký výběh po kamenité cestičce (kde byly nutností boty) ke kolu a můj úkol byl co nejvíce závodníků stáhnout. To se dařilo již od prvních metrů , kde byl první kopec. Na konci tohoto stoupání jsem mohl předjet asi deset triatletů. Po rovinatější části prvního ze dvou okruhů jsem dále stoupal průběžným pořadím , až jsem dojel dva protivníky, kteří se v tu chvíli do závodění moc neměli a vezli se v háku. To se mi moc nezamlouvalo a pokusil jsem se jim nastoupit. Bohužel se v nich ihned probudil závodní duch a ujeli mi. Svou pozici jsem si udržel až do běžeckého depa, kde jsem potkal Jirku. Běh pro mě začal povzbuzením, že je kousek přede mnou skupinka závodníků. Asi po kilometru jsem Jirku doběhl, ale po chvíli se začalo ozývat píchání v břichu, musel jsem zastavit a pořádně se nadechnout. Tím jsem ztratil šanci na doběhnutí skupinky přede mnou. Naopak jsem nedokázal zachytit asi tři závodníky, kteří mě předběhli. Začal jsem více kontrolovat stav za mnou, kde se ke mně mílovými kroky přibližovala mladá závodnice. Na otáčce už byla těsně za mnou a z jejího tempa bylo jasné, že mě brzo předběhne a ztratí se v dáli. Když mě předbíhala, v duchu jsem si řekl, že prostě musím vydat poslední zbytky sil, které ve mně ještě zbyly a uviset ji. Společně jsme doběhli závodníka před námi a vypadalo to na „hromadný“ doběh. Asi 200 metrů před cílem jsem nastoupil poprvé, udržel se mě pouze doběhnutý soupeř. Po dalších 100 metrech jsem už šel natvrdo do sprintu, kde jsem měl jasně navrch. Bohužel pro mě, jsem byl zmatem skupinou fandů a fotografů, kteří byli v prostoru před zatáčkou a následným cílem. Přestal jsem sprintovat a lehce vyklusával. To mělo za následek, že jsem byl předběhnut sprintujícím protivníkem. Jirka doběhl asi 5 minut po mně.
Celkové pořadí ještě nebylo zveřejněno, ale podle informací od Jirky by to pro mě mohlo být krásné 21. místo.
Celý závod hodnotím velmi kladně, jak z podaného výkonu, tak i z pohledu organizace závodu. S Jirkou jsme se shodli, že nám chyběla delší cyklistická část, kde se mi daří asi nejvíce.
|