První ročník závodu Okolo Divoké Orlice uspořádal Vašek Janoušek a jeho tým dobrovolníků jako náhradu za tradiční etapový závod v Žamberku, který byl letos zrušen. Již název závodu vypovídá o trase závodu. Ze Žamberka jsme vyrazili slavnostním startem do Kunvaldu, kde jsme už jednotlivě po kategoriích startovali do závodu. Moje kategorie B startovala jako první a čekalo jí 98 km. Startovní pole bylo nabité. V první lajně se řadili týmy Favoritu Brno, Puškinaku či Ráfkárny. Na startu jsem se potkal i s Honzou Haufem, odchovancem našeho týmu.
Po startu jsme celkem vlažně vyrazili směr Bartošovice, v klidu překonali první větší stoupání. V Bartošovicích jsme se napojili na „magistrálu“ Orlických hor a pokračovali směr Neratov a Orlické Záhoří, kde jsme odbočili do Polska a začali se podél Divoké Orlice opět vracet do Bartošovic. Celý okruh jsme absolvovali ještě jednou. Ve druhém okruhu se již začalo závodit, mnoho lidí se pokoušelo o únik. Balík do většího úniku nikoho nepustil, a tak se větší dělení skupiny odehrálo až při stoupání ze Zemské brány do Českých Petrovic. Na přelomu kopce se do úniku ve dvojci pustil Honza, skupina se natáhla, ale opět jsme zavodníky dojeli. Následoval sjezd do Klášterce, který znám, takže jsem se bez problémů udržel ve vedoucí skupině. Hned po sjezdu následoval krátký, ale zato intenzivnější výjezd na Zakopanku, pár závodníků to zkoušelo a já už jel opravdu podlahu. Stoupání jsem přejel s vedoucí skupinou, a tak bylo jasné, že se o vítězi bude rozhodovat v zavěrečném technickém dojezdu v Žamberku. Asi 2 km před cílem nastoupil Adam Cihlář z Favoritu, za ním vyrazil znovu Honza. Chvíli to pro ně vypadalo nadějně, ale nakonec je balík i se mnou dostihl. V posledním kilometru nás čekalo pár nepříjemných zatáček a místní poměrně úzká cyklostezka nás dovedla k cíli. Do spurtu jsem se moc nehnal, a tak jsem skončil na 11. místě. Honzova mladická dravost ho dovedla ke 4. místu. V cíli byl docela zklamaný. Vyhrál Lukáš Kunt z Favoritu Brno.
|