Vzhledem k tomu, že jsem se v neděli nemohl z rodinných důvodů zůčastnit dalšího závodu Dobrušského poháru, rozhodl jsem se znovu po delší odmlce vyzkoušet a porovnat síly se závodníky z poháru Moravského. Tento seriál závodů jsem kdysi několikrát absolvoval a jeden z nejhezčích závodů celého seriálu vůbec byl závod Do sedel, který připadl právě na tuto sobotu 18. června. Byl to již 32.ročník. Trať tohoto závodu vede ze Šumperka přes Hanušovice, Ramzovou, Jeseník a závěrečným dlouhým stoupáním na Červenohorské sedlo. Silnice byly nezvykle v bezvadném stavu a celé závěrečné stoupání vedlo dokonce po nově zrekonstruované vozovce.
Protože jsem již „ starší pán“ a nerad jezdím za mokra a v dešti, sledoval jsem dlouho ráno na internetu předpověď počasí, která slibovala, že pršet začne až po šestnácté hodině. A tak jsem se vydal do Šumperka.
Na startu jsem byl dost nervózní nejen ze zatažené oblohy, ale také ze startovního pole, které již až na několik málo vyjímek neznám. Pouze několik málo závodníků se mnou ještě v Moravském poháru závodilo. Do závodu odstartovala naše kategorie nad 40 let samostatně a startovní pole čítalo 26 závodníků. Hned po startu se jelo velmi rychle a já jsem s obavami očekával, jak dlouho toto tempo vydržím a jak se asi tak může jet první stoupání zhruba na šestém kilometru. Do kopce se doslova vlétlo a já se snažil vydržet co nejdéle. V průběhu stoupání jsem se pomalu propracovával směrem k předním pozicím a na vrcholu jsem byl mezi prvními. Taktéž tomu bylo i ve stoupání na Ramzovou, kde jme se dokonce chvíli pokoušeli ujet tři závodníci. Po tomto stoupání jsem si říkal, že dojet mezi prvními pěti do cíle bych rozhodně považoval za úspěch. V závěrečném stoupání do sedla se několik borců pokoušelo ještě naši osmičlennou skupinku rozdělit, ale ještě asi tak kilometr před cílem nás pořád zůstávalo šest. K rozhodujícímu okamžiku došlo asi tak 150 metrů pře cílem, kde za to vzal Kamil Mráz, já se pokusil o to samé a k mému překvapení jsme i cílem projeli v tomto pořadí.
Ze závodu mám docela dobrý pocit až na z mého pohledu velmi riskantní počínaní některých závodníků ve sjezdu. Ihned po dojezdu do cíle, kdy nám pořadatelé oznámili, že vyhlášení bude zhruba za 1,5 hodiny, jsem se vydal k automobilu do Šumperka a na vyhlášení výsledků jsem nečekal, protože v této nadmořské výšce panovalo docela nevlídné počasí a zatažená obloha slibovala brzký déšť.
replique rolex montre
louis vuitton replica handbags |