14. roční krosového běhu

14. ročník závodu Černovírský kros byl jedinečný tím, že si každý ze zúčastněných vytvořil svůj osobák. Bylo to proto, že letos byla po vleklých sporech s majitelem jednoho z pozemků, po nichž vedla trasa závodu, upravena trať a proto byly traťové rekordy z let minulých uzavřeny a od letoška se začínalo počítat znovu. Úprava byla spíše kosmetická. Měla ale dost zásadní vliv na výraz všech závodníků, protože už tak prudký a poměrně dlouhý kopec se ještě prodloužil. Na startu hlavní kategorie bylo 77 závodnic a závodníků všech věkových kategorií. Po krátkém zaváděcím okruhu celý balík zamířil vstříc obávanému stoupání. I když v sobotu pršelo, cesta byla mokrá tak akorát, nijak to neklouzalo. Mimo les už bylo zase sucho. Jako vždy se startovní pole nadělilo na mladé vlčáky a ty ostatní. Já jsem začal poměrně zvolna, postupně se rozběhl a pod kopcem jsem držel průběžné 5. místo v mojí kategorii. Postupně mi ale neuvěřitelně ztuhly nohy a sotva jsem se vlekl. Předběhl mě borec, o kterém vím, že ho normálně porážím. Zkusil jsem se ho držet na dohled. Na vrcholu kopce jsem se docela rozběhl a v seběhu do cíle jsem ho zase předběhl a udržoval si asi 20ti sekundový náskok. Do cíle jsem doběhl s bezpečným náskokem sám na 5. místě.