27.08.2021 - Beskydská sedmička | ||||||
Počet přístupů : 3113 - Zadal : Řízek Pavel - Dne : 01.09.2021 | ||||||
Poslední srpnový víkend 27. – 28. 8. 2021 jsme se s kolegou Radkem Hartmanem vydali, pro mne druhý pokus, na legendární B7, aneb Beskydská sedmička 101km, který ti změní život. I když ve čtvrtek to vypadalo na čepici a rukavice, tak páteční odpoledne plné slunce nás doprovázelo na start Třineckého stadionu. V 18:30 jsme se postavili na start, a vydali se vstříc 9ti vrcholkům Beskyd. Do B7 se počítá jen 7. jelikož mají více jak 1000 m.n.m . První stoupání na sjezdovku Javorový 1032 m.n.m mi sedlo, a mohli jsme seběhnout dolů na občerstvovačku. Naplnit vaky , a směr Ropice 1083 m.n.m ,. Stále jsem byl svěží a nohy šli sami. Běželi jsme dolů po kamenné a po předchozím deštivém dni blátivé stezce na další občersvovačku. Stoupámí na Travný 1005 m.n.m Ostré, kamenné, strmé stoupání, pocit mírné únavy a euforie jak nám to letí (oproti loňskému roku) Počasí nám stále přálo, sice bylo chladno, ale bez deště. Dolů nepříjemné klesání, zde se mi poprvé ozvala stehna. Cca 27 km za námi. Další občerstvení a hurá na Kykulku 996 m.n.m. První půlka strmá a zbytek se táhne jak sýr v česnečce, přichází krátké klesání pod Lysou Horu. Loni nás tu zastihla nepříjemná deštivá přeháňka. Letos bez deště, ale občerstvovačka totálně vybraná, tak jen doplnit tekutiny, spolknout „výborného „ Flap Jacka. Sundat bundu jelikož bude teplo. Směr Lysá hora 1323 m.n.m Krásné kořené a zároveň kamenné stoupání. Je to něco neuvěřitelného, tma, pod sebou jen koláč od čelovky, která každým krokem odhaluje překvapení pod nohama. Sem tam ujede hůlka, něco podobného jako jít z hospody po namrzlém náměstí . Hodinky ukazují 500m do vrcholku a 350m výškových. Zvednu hlavu, přede mnou ve tmě klikatý had z čelovek a na konci červená tečka z vysílače, vrcholku Lysé. Nahoře pár fotek a dolů pomalu, nekonečné kamenné klesání. Stehna se hlásí, poprvé se ozývá koleno. Přechod z kamenné stezky na polní cestu, zde se dá konečně běžet, další strmější klesání po asfaltu. Občerstvovačka v Ostravici, ( kde jsem loni nasedal do autobusu ) Letos polévka, káva a mé osudové dřepnutí. Pokračujeme na Smrk 1276 m.n.m Začátek dalšího stoupaní po asfaltové cestě kde na mě přišla krize. Nejprve jsem ji zdolával i přes nekonečný traverz plný kořenů, ale pak už to bylo protrápit únavu která stupňovala. Protivný, unavený krůček po krůčku se škrábat nahoru. Kamenitá stezka která neměla konce. Hodinky ukazovaly pár metru do vrcholku, ale i pár metrů výškových. Při pohledu přede sebe, kořenná blátivá stezka vedla až na vrcholek toho zvěstného vrcholku, který jsem znal jen z vyprávění. Dodnes nechápu jak někdo může říct „ na Smrk musíš odpočívat “. Dolů to nebylo tak prudký ale stále jsem se nemohl zbavit krize, i přes povzbuzování Radka kterého jsem nevnímal, hlava mi to nebrala. V tom mi zvoní telefon ( mám nastaveno že mi nejprve řekne kdo vola a pak vyzvání) Pavel Kovařík, který věděl že jsem na dně a chtěl mě povzbudit. Byl jsem hnusný i na něho a předal ho Radkovi. Nechtěl jsem slyšet nikoho! Konečně občerstvovačka. Doplnili jsme vodu něco snědli. stoupání na Čertův mlýn 1206 m.n.m. Krize zažehnána a „škrábali jsme se“ střemhlav vzhůru popravdě pro mě, asi nejhorší druhé stoupání B7. Nohy před vrcholkem nešli, při klesání z čertova mlýna mi už nešlo pořadně jít dolů, poprvé mi hlavou prolétla myšlenka že to nedám fyzicky. Hlavou mi létali hodiny tréninku, kde jsem udělal chybu, proč mi odešli nohy, proč, proč, proč. Krátké stoupání na Pustevny 1020 m.n.m. Radek šel napřed čekala tam na něho rodina. Na Pustevnách občervovačka, poprvé jsme se zastavili v klidu se najedli a psychicky se připravil na klesání pod další kopec. Občerstvovala pod Radhoštěm 1029 m.n.m. předposlední stoupání, předposlední náročný fyzický výstup, podpora od Radka byla na místě. Dlouhý nekonečný sestup, kde na nás čekala Ladka s dětmi a neuvěřitelná atmosféra podél cesty k občerstvovačce. Chleba se škvírkami, kofola, salám, sušenka … Pokračujeme, poslední kopec Velký Javorník 917 m.n.m první stoupání, 1,6 km 100m.v. krátká polní cesta kde jsme střídali běh s chůzí, druhé stoupání 1km 150 m.v, to bude už jen brdek říkal Radek, škrábeme se nahoru, a před nosem vidíš jen hlínu, přemýšlím zda jsme se nespletli. Konec po polní cestě a poslední stoupání k rozhledně 900m 60m.v.. Poslední kontrola a 4,5 km do cíle. Vlezeme do lesa a zjišťuji, že tato cesta bude sakra dlouhá. 3km po klikaté cestě dolů, stále bylo vidět až dolu, kolena to nebrali, nekonečný. Poslední 1km do cíle, nahlásíme se rodině „za chvíli jsme u vás. Střídáme běh s chůzí, poslední zatáčka, měním hole za děti a rukou v ruce dobíháme do cíle. Velky tvrdák s velkými slzami. To je celý náš 23:32:24 hod. příběh přes Beskydy . | ||||||
Výsledky celkové | ||||||
https://www.beskydskasedmicka.cz/rok/2021/vysledky/seznam.html?dvojice | ||||||
Výsledky team
|