INDIGO cycling team RK

cyklistické přejezdy hor:

Jeseníky (ze Staré Vsi) - fotogalerie, obsáhlý report

8. ročník - 9.-12.10.2008

trasa:
1.den:	Stará Ves–Horní Moravice–Karlov–Karlova Studánka–Ovčárna–Švýcárna–Červenohorské sedlo–Filipovice–Ramzová

2.den:	Ramzová–Petříkov–Paprsek–Kladské sedlo–Chata Návrší (nad Stříbrnicemi)–Hedeč–Šanov–Červená Voda– Jablonné n.O.–Mistrovice

3.den:	Mistrovice–Verměřovice–Letohrad-Líšnice-Žamberk-Slatina n.Zd.-Jahodov-Rychnov n.Kn.

Absolvovali:	Stuchlík Petr Maryška Josef Schiller Marek Dvořák Jiří Janeček Martin Plný Petr Mrklovský Miroslav Šlitr Roman Durchánek Petr


Přejezd „Jeseníky 2008“ byl poznamenán nepřízní počasí více, než ty předchozí (i když loňské Krkonoše byly první den rovněž deštivé). Týden před předpokládaným termínem ležela na Šeráku souvislá sněhová pokrývka a zdálo se, že poslední záchvěv babího léta byl o posledním zářiovém víkendu. Původní termín konání musel být s ohledem na nepříznivou víkendovou předpověď dokonce (snad poprvé v historii přejezdů) o týden odložen, což se podepsalo i na účasti. Z celkem 15 natěšených přihlášených se to další víkend nehodilo 6 nešťastníkům, kteří svoji neúčast jistojistě oplakali. Na druhou stranu to vyřešilo logistický problém s dopravou, neboť namísto původně plánovaného minibusu s přívěsem na kola jsme se vměstnali i s koly do dvou vlastních dodávek. Ušetřený peníz, původně plánovaný na úhradu faktury za dopravu, jsme mohli vzápětí investovat do zkvalitnění pitného a stravovacího režimu. První den byl – již tradičně – pouze „přesouvací“. Po menších komplikacích bylo vše úspěšně vměstnáno do dodávek, naše nejmilejší nám zamávaly šátky a my, kteří se celý rok těšili, mohli konečně vyrazit směr Jeseníky. Nikoliv zcela bez komplikací. Zatímco naše posádka se stavovala ještě v Kameničné pro Míru, druhé auto vyrazilo napřed. Když jsme před setměním dorazili do Staré Vsi u Rýmařova, trochu jsme se divili, že jsme tu první. Nicméně krátký telefonát druhé posádce nás uklidnil – už jsou prý na cestě. Takže jsme se ubytovali a usadili se v restauraci penzionu Anenská Huť, kde se opět (jako již tradičně po těch dvou letech, co jsme tam byli naposledy) vyměnili nájemci. Tentokrát se jednalo o mladý sympatický pár. Slibovali, že vydrží – uvidíme za další dva roky … Druhý telefonát od kolegů z druhé posádky, konzultující naši vzájemnou polohu, vnesl jasno do jejich zpoždění. Místo do Staré Vsi dorazili do Nové Vsi, což znamenalo zajížďku více než hodinovou.Nakonec i oni šťastně dorazili, a tak večer mohl probíhat ve znamení plánování dalšího dne a vzpomínání na předešlé ročníky. Posádka zbloudilého auta nám trochu pokazila radostná očekávání zvěstí o průtrži mračen, která se večer přehnala oblastí, kudy jsme příští den měli jet. Rovněž aktuální předpověď počasí již nebyla tak optimistická, jako ty předchozí slibovali. Po chladné noci (po dohodě s nájemci penzionu bylo teplo směrováno do restaurace na úkor ubytovny – musí přece šetřit …), kdy většina z nás spala oblečena ve veškerém svém oblečení včetně pokrývek hlavy, nás čekalo sychravé ráno, zatím ještě bez deště. Po snídani a nezbytných formalitách jsme konečně vyrazili do nitra Jeseníků, skrytých v mlhách. První část trasy do Karlova jsme absolvovali relativně v pohodě všichni společně, i když jsme málem přišli o Romana, kterého jsme poslali po jedné zastávce napřed, aniž jsme mu pořádně vysvětlili další trasu. Roman vyrazil vpřed tempem, které bylo v další fázi umocněno sjezdem, ve kterém ovšem přehlédl zásadní odbočku. A tak zatímco Roman nabíral rychlost a pomalu mizel v dáli, my ostatní málem přišli o hlas, abychom ho svými výkřiky zadrželi. Nakonec úspěšně, i když Roman ztratil dost výškových metrů a tím i sil na cestě zpět na správnou trasu. Od Karlova na Hvězdu překonává naše trasa první větší převýšení. Tato skutečnost společně s začínajícím nepříjemným deštěm a po včerejším lijáku rozměklými cestami značně zpomalila náš další postup. Na Hvězdě nás časová ztráta spolu s přetrvávajícím nevlídným počasím donutila rozdělit se. Nováčky Romana a Petra jsme poslali únikovou silniční trasou přes sedlo Vidly, Bělou pod Pradědem a Jeseník. Ani moc neprotestovali … My ostatní pokračovali po tradiční trase. Nicméně mlha a neuváženě vyhlášená soutěž o pivo, které platí poslední na Pradědu, způsobily, že jsme se už cestou na Ovčárnu roztrhali na malé skupinky, které se sjely až na stavuňku ve Filipovicích. Praděd jsme nakonec kvůli mlze vynechali. Celou trasu do Filipovic jsme dodrželi pouze Pepa, Míra a já (ostatní sjeli z Červenohorského sedla po silnici). Odměnou nám bylo setkání s jelenem, který v čele jedoucímu Pepovi přeběhl přes cestu těsně před kolem. Ve Filipovicích nás zastihla zpráva od Romana a Petra, že svoje účinkování na přejezdu končí a odjíždí objednaným autem do Rychnova – takže první ztráta… Obídek byl tradičně výborný, mlha se začala trochu protrhávat. Ovšem pozdní hodina společně s vědomím, že tradiční sjezdovka ze Šeráku bude značně rozmoklá a kluzká, rozhodly o vynechání Šeráku a o jeho objetí po úbočí, po námi neprozkoumaných lesních cestách. Tato premiéra se nakonec za cenu zastávek na každém rozcestí, spojených s debatami nad mapou, podařila. Nicméně velmi zvlněný profil této nové trasy, střídající více či méně prudké výjezdy a sjezdy, byl možná náročnější, než tradiční výjezd na Šerák. Ubytování v Ramzové nemělo tradičně chybu. Příjemně vytopené pokoje, útulná hospůdka s dobrým jídlem a pitím, hadice na mytí kol. To vše nám dalo rychle zapomenout na útrapy celého dne. Příjemně vyhajinkaní jsme se probudili do slunečného rána a po bohaté snídani vyrazili na Paprsek, kde jsme nemohli vynechat tradiční borůvkové knedlíky. Následovala podle mého nejhezčí pasáž – červeně značená stezka od paprsku přes kladské sedlo na chatu Návrší, kde si většina z nás vychutnala řadu techničtějších pasáží. Od chaty Návrší jsme měli v plánu cyklotrasu po úbočí Kralického Sněžníku, nicméně jedno špatné odbočení na jedné lesní křižovatce znamenalo zajížďku a tím pádem i změnu další trasy. Na silnici u Hanušovic se Jirka, který si od rána stěžoval na bolavé koleno, rozhodl ukončit svoje trápení a po silnici směr Králíky se vydal k domovu. Rovněž Míra, který jako silničář na předchozích techničtějších pasážích dost trpěl, na silnici ožil a s vidinou blížícího se domova se připojil k Jirkovi. Nás ostatní zlákala vzápětí k posezení útulná rybárna ve Vysokém Potoku a bylo rozhodnuto. Pstruzi a pivo byli výborní, avšak slunce nízko nad obzorem nás donutilo zrychlit náš postup. Většinu další trasy jsme absolvovali po silnici. Neodpustili jsme si ovšem hravou kořenovou vložku po modré z Horní Orlice do Šanova, rovněž na výšlap po sjezdovce z Jablonného do Mistrovic budeme dlouho vzpomínat. Přes tuto korekci původní trasy jsme do Mistrovic dorazili až po setmění docela znaveni, ovšem pohostinnost penzionu U Novotnů nás brzy srovnala. Nedělní ráno moc optimisticky nevypadalo. Inverzní počasí, sychravo, mlha, naakumulovaná únava z předchozích dnů společně se zprávou o uzavření penzionu na Žampachu nás donutily zkorigovat i trasu posledního dne. Po trase Mistrovice – Verměřovice – Letohrad – Líšnice – Žamberk jsme dorazili do Dlouhoňovic, kde jsme dali vydatný oběd. Odtud již nejkratší trasou přes Slatinu a Jahodov do Rychnova. Zakončili jsme tradičně na Panelu. Letošní přejezd byl ve znamení velké úmrtnosti účastníků. Z původních 9 celou trasu dokončilo pouze 5. Předčasně skončili všichni 3 nováčci + Jirka pro zdravotní potíže. I když jsme rádi, že se počet účastníků neustále zvyšuje, ukazuje se, že takováto vícedenní cykloturistika v poměrně náročném horském a podhorském terénu v říjnovém termínu, kdy už se brzy stmívá a dny jsou poměrně chladné a počasí proměnlivé, se nedá absolvovat bez přípravy. O to více je třeba ocenit výkon našich dvou žen, které zatím Jeseníky dokončily – Věrky a Lenky, přičemž Lenka odjela ročník, kdy byl program zhuštěný pouze do dvou dnů! I když do budoucna dojde k určitým korekcím v trase přejezdu (zejména druhý den), základ bude vždy stejný. Diskuse o přesunutí termínu do letních měsíců (tak jak tomu bylo v začátcích přejezdů) končí na nabitém závodním programu týmu a na skutečnosti, že pro větší počet účastníků již není možné v turistické sezóně zajistit ze dne na den ubytování. Takže trénujte … příští rok nás čekají tentokrát Krkonoše !

Fotky

Počet přístupů : 633