| Na začátku srpna nám od náčelníka přišla přeposlaná pozvánka na dětské MTB závody do Hradce Králové. Organizátorem je GHOST team v čele s Janem Hruškou. Tak to je jasný, pojedeme.
V neděli 23. srpna ráno vyrážíme směr Šimkovy sady. Propozice závodu slibují netradiční koncept složený z časovky a hromadného závodu. Začíná se časovkou. Jede se okruh dlouhý 2,2 km namotaný po parku. Trať je poměrně pestrá, navíc doplněná o několik technických překážek, kdo se bojí, může je objet po delší odbočce. Zíťa si stíhá okruh jednou s Romanem objet. Přijíždí s pochybnostmi, aby se někde neztratila, škoda, že nemáme víc času si to projet víckrát. Časovka se startuje po 20 vteřinách od nejmladších dětí po nejstarší s tím, že ti nejmenší jí jet nemusí, a děti startují jako na elitních závodech z rampy. Konkurence se tu schází veliká. Je tu spousta dětí z Ghostu, děti z jičínského týmu, holické V6, novopacké Bakako a další. Řadu dětí známe z Hradeckého poháru. Matýsek časovku nejede, bude startovat až v hromadném závodě. Před závodem si Zíťa ještě ten start z rampy zkouší, aby věděla, že se jí nemusí bát, takže do závodu vjíždí jak profík. A hned za startem se zasekne na rozbočení a neví, kam má jet. Prvních pár zbytečně promarněných vteřinek. Naštěstí můžou s těmito malými dětmi jet nebo běžet rodiče. Takže ji Roman hned ukazuje kudy kam, a jede se dál. Překážkám se vyhýbá, těch se bojí, ale ostatní malé holčičky to mají podobně. Do cíle dojíždí trošku smutná, protože se jí někde na trati pletli nějací dva kluci a zbrzdili jí a ona je nemohla předjet, ale to se holt stává. Je z toho hezké 6. místo. Zázemí závodu je super připravené, než odjedou časovku ostatní, obcházíme stánky, ve kterých jsou dětské dílničky nebo ve kterých děti plní úkoly. Takže není čas se nudit a necelé dvě hodiny do startu hromadek utečou jak nic. Hromadné závody se startují po kategoriích, opět od nejmladších dětí. Takže první pojede Máťa. Čeká ho zkrácený, 1 kilometr dlouhý okruh z časovky se všemi překážkami. V porovnání s ostatními dětskými závody, na které jezdíme, je tato trať těžší a hlavně o hodně delší. To je dobře, aspoň si zkusí něco jiného. Matýsek si na dnešek bere staré kolo z chalupy, muzejní typ, ale je malé a on se na něj nebojí. Nečekaně se na závod těší a na start se hrne. Závodní tempo ale má klasické, na pohodu a na jistotu. Je vidět, že si trať užívá. Do cíle dojíždí na 12. místě a od nás zaslouží velkou pochvalu, jak si hezky poradil a vše zvládl bez slziček a stresů jako jiné děti. V cíli na všechny děti čeká krásná dřevěná pamětní medaile a Matěj je na ni právem pyšný. Zíťovka si na start hromadky přináší hendikep z časovky, na startu jsou děti řazené dle vyjetých pozic. S mírným časovým odstupem startuje dohromady i s kluky a s dětmi o rok staršími. Čeká je stejný okruh, který už znají z časovky. Zíťa si mezičase stihla trať několikrát objet a dokonce trénovala i některé z překážek. Při tomto závodě již rodiče na trať z pochopitelných důvodů nesmí, ale už se toho nebojí, ví, co ji čeká. Po startu Zíťa trošku zmatkuje s řazením, takže zbytečně na úvodní rovince točí šaška, ale pak chytá bojovnost a vyráží drtit soupeře. A vede si dobře. V zápalu boje překonává i několik překážek. V cílové rovince tam nabuší nejtěžší převod a do cílové brány vjíždí po vzoru eliťáků s gestem zdvižené ruky. Dostává medaili a hned se jdeme podívat na výsledky. Je to super, je čtvrtá. Nádherný výsledek, to si zaslouží oslavnou zmrzlinu. Ze závodů odjíždíme spokojení, s výsledkky i s pocitem z hezky stráveného dne. Závody byly perfektně zorganizované a pro děti to byla zas cenná zkušenost. A náš program na odpoledne je jasný, Roman musí na zahradě ze starých palet postavit překážky, ať mají děti kde trénovat na příště :-) |