16.09.2018 - Silniční závod Maršálek jízdní kola

Počet přístupů : 380 - Zadal : - Dne : 18.09.2018
 
V neděli 16. září se jel poslední ze seriálu závodů Dobrušského poháru. Závod poslední a v mnoha kategoriích rozhodující stejně jako v mé. V celkovém pořadí jsem ztrácel 4 body na prvního Máru, a to znamenalo jediné - abych celkově zvítězil, musel jsem Máru porazit a vyhrát. Jednoduché počty, ovšem excelentní soupeř. Kamarádi z Lanškrouna neměli závody, přijeli potrénovat do Kounova a jako dárek k narozeninám se rozhodli pomoci mi v závodě. Po téměř roce jsem si tedy opět mohl zkusit, jaké to je jet závod s týmem v zádech. Taktika byla jasná – pokusit se utrhnout Máru a nenechávat vše až do spurtu.

Závod začal relativně v klidu. Hned od startu odjel do úniku Martin Klícha s Tomášem Dražanem. Ani jeden nebyl v naší kategorii, a tak nebylo potřeba zvyšovat tempo. První závažný problém přišel při stoupání na Plasnici. Při výjezdu ze Sedloňova jsem shazoval na malou a spadl mi řetěz. Nahodit za jízdy se mi nepovedl a ve stoupání jsem musel zastavit a nahodit řetěz rukou. Začal jsem stoupat zpět do balíku, ale na vrchu kopce jsem ztrácel dlouhých 40-50 metrů. Poprvé se zde ukázala síla týmu. Nahoře na mě čekal Andy a začal mě dotahovat zpět do skupinky lidí, která zbyla z balíku. Mezitím Michal najel na špici balíku, přestal střídat a zpomaloval tak tempo skupiny.

Druhé kolo proběhlo v klidném tempu bez jakýchkoli nástupů a již jako značně prořídlý balík jsme byli dostiženi pelotonem druhé vlny, což nepotěšilo ani nás, ani část veteránů, jelikož to vneslo trochu zmatku do závodu a znemožnilo nám uskutečnit plánovaný útok při nájezdu do třetího kola. Nástup jsme si tedy domluvili v brdku před obcí Bystré. Odjet se nám podařilo vše, jak jsme se domluvili, ale jak jsme trochu čekali, odjel s námi i Mára. Na řadu přišel plán B. Dopředu poodjel Majk na vzdálenost cca 40 metrů, po chvíli jsem vyrazil já a v momentě ,kdy jsem Michala dojel, rozjel své excelentní časovkářské tempo a odvezl mě pryč. Mára okamžitě reagoval a za něj se pověsil Andy a nestřídal. Měli jsme tedy výhodu počtu a možnosti si odpočnout v háku. Bohužel je v tu chvíli dojel zezadu Čapíno a pomohl Márovi vrátit se před Kounovem k nám. Toto jsme zkusili ještě několikrát, ale už bylo jasné, co bude následovat po tom, co někdo od nás poodjel a Mára si to zkušeně vše pohlídal. Jelikož jsme Máru neutrhli, tak jsme nevyvíjeli další iniciativu jet a tempo jsme nechali na Lukášovi, který byl jako jediný z nás v jiné kategorii, tudíž by rád dotáhl únik do cíle. My jsme zatím jen pokračovali v nástupech vždy v nejvhodnější chvíli a zkoušeli tak psychiku soupeřů. Na začátku Sedloňova se dostal na špici Majk a rozjel své pověstné tempo, které nebylo ani v háku nikomu příjemné. Po první polovině stoupání už jsme s Andym shodně gestikulovali, aby Michal tempo zmírnil, neboť jsme oba s Andym jeli hranu. V tu chvíli jsme se ale otočili a zjistili, že tempo našii soupeři neudrželi. To nám dodalo novou energii a byli jsme schopni jet tempo dál. Za výborné spolupráce jsme dojeli na hraně až k závěrečnému stoupání. Tam nám Andy starší z doprovodného auta oznámil časový rozestup a my mohli začít slavit kompletní bednu závodu a první místo v kategorii muži celkově. Kopec jsme si společně vyjeli v klidu a cíli mohli slavit.

Za výsledek v závodě vděčím hlavně klukům z Lanškrouna, bez jejichž podpory bych byl sám proti Lukášovi a Márovi a odkázán pouze na sebe. Takto jsem si závod užil jako typický silniční závod a nejspíš poslední závod s Andym a Michalem, kteří mají oba podepsanou smlouvu do kategorie U23 do jedněch z nejlepších týmů v republice.

Zároveň gratuluji Márovi k super výkonu, kdy byl schopný reagovat na každý nástup a čelit společně s Lukášem početní převaze 3:2. Celý rok podával perfektní výkony a až poslední závod rozhodl o celkovém pořadí. A jak to tak v silniční cyklistice bývá, někdy nerozhodují jen výkony, ale i taktika.

Za zmínku jistě stojí, že se tohoto závodu zúčastnily a předvedly skvělé výkony i dvě závodnice, které budou reprezentovat naši republiku na blížícím se mistrovství světa v Rakousku v kategorii juniorek. Jistě budeme Markétě Hájkové a Veronice Jandové držet palce.
 
Výsledky team