27.05.2017 - Mamut Tour – silniční maraton 136 km

Počet přístupů : 505 - Zadal : - Dne : 30.05.2017
 
Na první silniční maraton sezóny jsem se jako obykle vydal do Přerova. Letos se počasí umoudřilo, a tak jsem tento závod poprvé absolvoval bez deště. Opět jsem zvolil prostřední trasu dlouhou 136 km, s převýšením 2200 m. Tuto trať jsem absolvoval již 2 krát, takže jsem všechna stoupání znal. Čekaly nás 3 horské prémie - Tesák, Hadovna a Grapy. Loni jsem odpadl po nájezdu do posledního stoupání. Letos byl hlavním cílem udržet se na čele přes všechny 3 stoupání, to by zajišťovalo i dobrý výsledek.

Organizátoři díky uzavírkám museli udělat pár změn oproti loňským ročníkům. Největší změnou byl demonstrační start vedený centrem Přerova, kde všechny silniční trasy startovaly společně za zaváděcím vozidlem. Závod měl být ofciálně odstartován až za městem. Ikdyž jsem startoval z první třetiny balíku, demonstrační start se změnil v závod hned od prvních stovek metrů. Kostky, mostky, zaparkovaná auta a poměrně rychlá jízda zaváděcího vozidla vedla k natažení skupiny. Pád přede mnou způsobil její rozdělení a já věděl, že je zle. Zaváděcí vůz nezpomalil a pokračoval dál. To pro mě znamenalo velký problém, sice jsem si balík opět dojel, ale vyplýtval jsem poměrně dost sil a navíc díky větru jsem stále plápolal na konci skupiny. Tam bylo dost nebezpečno. Závod se uklidnil, až když nás opustila krátká trasa a my začali stoupat na první horskou prémii. Jelo se slušné tempo, a tak po chvilce skupina prořídla. Snažil jsem se přejet Tesák v klidu zabudovaný ve skupině, při pohledu na waty jsem věděl, že pokud budem ve stejném tempu pokračovat, neměl bych mít problém. Ten jsem měl až ve sjezdu, kde jsem poprvé zjistil, že taťkův kompakt mi bude ve sjezdech zadělávat na průšvihy. Ve sjezdu z Tesáku jsem trochu ztratil, ale odpadnuvší závodnící mi pomohli zpět do čelní skupiny. Tam jsem až pod další prémii šetřil síly. Protože loni mi ve druhém stoupání začalo docházet, vzal jsem těsně před ním gel. Druhá horská prémie Hadovna je tempový kopec. Nikomu se nechtělo jet, a tak jsem celkem v poklidu přejel i další kopec. V krátkém technickém sjezdu jsem opět trochu ztratil, ale po kratší rovině vedoucí pod poslední prémii jsem se v pohodě dostal zpátky. Čekaly nás Grapy, opravdu težké stoupání s pasážemi přes 10%. Zde se každý rok odděluje zrno od plev. Začátek stoupání je nejtežší, okamžitě jsem přehodil na lehký převod a snažil jet s větší kadencí. Věděl jsem, že ze začátku je dobré nejet za hranou a schovat si pár sil do mírnější části před vrcholem. V půlce již hodně závodníků začalo odpadat. Já držel krok, na úplné čelo jsem na prémii ztrácel cca 100 m, okolo byli další závodníci. Začali jsme klesat, bohužel mi hned došlo, že s kompaktem budu mít ve sjezdu velký problém udžet skupinu. Šlapat už nešlo a skupina se mi každým metrem vzdalovala. Na sebe jsem i dost riskoval a nechal kolo jet, parkrát jsem nezodpovědně přejel do protisměru, to obyčejně nedělám. V Bystřici, kde sjezd končí ostrou zatáčkou doprava, jsem viděl čelo kousek před sebou. Bohužel ihned začalo foukat a mně bylo jasné, že to sám nemám šanci dojet. Otočil jsem se a za mnou byli ještě 2 odpadlíci. Teď bych potřeboval nohy Sagana, čekalo nás 50 km proti větru bez delších kopců. Zalehl jsem do řidítek a snažil se udžet waty, co jezdím při časovce. Skupinu jsme drželi na dostřel, ale nepřibližovali jsme se. Po pár kilometrech dřiny nás dojela skupina cca 15 lidí. Jenže ta na větru nespolupracovala a čelo nám mizelo. Po dělení tras nás zbylo asi 5. Myslel jsem si, že už to v „klidu“ dojedeme. Omyl, v jednom menším sjezdu mi skupina opět odjela a mě čekala znovu časovka, tentokrát trochu delší. V posledním kratším kopci jsem jel šrot, skupina se tam nadělila, předjel jsem pár závodníků, ale zpátky se nedostal a pokračoval sám. 10 km před cílem mě dojeli 3 závodníci. Moje spása, měl jsem toho už dost, poctivě jsme střídali asi do mety 5 km před cílem, pak se začlo taktizovat. Já nechtěl, aby nás ještě někdo dojel, tak jsem padl na čelo a jel. Před cílem mi samozřejmě ostatní nastoupili a já jel poslední kilák sám. V cíli z toho byl čas 3:54:20, 20. místo celkově a 9. místo v kategorii.

Ačkoli jsem splnil cíle, zajel nejlepší maraton a jsem s výkonem spokojený, hlodá mě myšlenka, že jsem ten den měl nohy perfektní. Vyplýtval jsem spoustu sil při dojíždění skupiny po startu i po sjezdech, ale přitom jsem stále v kopcích stačil tempu na čele. Opět mě vyškolily sjezdy, odnesl jsem si poučení, že pokud chcete jet na výsledek, pak je sjezd stejně důležitý jako výjezd. Na sjezdy se trochu zaměřím v tréninku. Výhoda je v tom, že pokud chcete trénovat sjezd, musíte nejdřív na nějaký ten kopec vyjet :-).
 
Výsledky celkové
http://www.sport-base.cz/vysledky/2017/z-mamut-17?flt[trat]=B

Výsledky team
9.(20)Klícha Martin3:54:20