13.08.2016 - Krušnoton 2016

Počet přístupů : 456 - Zadal : Klícha Martin - Dne : 17.08.2016 v 14:06
 
Po mistráku ve špatném počasí jsem bozužel onemocněl a musel jsem tak vynechat maraton v Krkonoších. To mě výrazně víc motivovalo na oblíbený Krušnoton. Neplánovaná 4 denní pauza v přípravě se výrazně neprojevila. Pár dnů před závodem jsem se cítil velmi dobře, nohy jsem měl ve veliké pohodě. Měl jsem stále trochu rýmu, ale tu mají cyklisté celoročně.

Letos jsem se opět vydal na nejkratší 110 km trasu Křusnohořím s převýšením 1500 m. V loňském ročníku mi na bednu v kategorii chyběly 3 minuty, takže letos byly ambice vysoké. Cíl byl 10. místo v kategorii, ale chtěl jsem hlavně aktivně závodit a poprat se o výsledek. Letos jsem startoval ze 3. řady, a tak jsem pošetřil spoustu sil pří výjezdu z Teplic. Všechny rizikové úseky jsem si pohlídal a bezpečně zabudovaný v přední části balíku jsem se dostal až do Krupky, kde bylo dělení tras. Po tomto dělení měla čelní skupina cca 50 závodníků. Krátká trasa se rozhoduje ve stoupání z Dubí na Komáří Vížku, jedná se o 6 km s průměrným sklonem 7%. Pod toto stoupání zbývalo 5 km, a tak jsem se již pohyboval na čele skupiny, kde hlavní hvězdou byl Jirka Ježek, paraolympionik připravující se na hry v Riu. Vedle něj jsem i do stoupání najel. Začátek byl celkem nepříjemný - úzká cesta a boj o pozice. Došlo i na pár strkanic, vše se obešlo bez pádu. Držel sjem se stále na čele skupiny, abych mohl reagovat na případné nástupy. Brzo jsem se dočkal. Jeden ze závodníků nastoupil v jedné z prudších částí. Ihned jsem reagoval a nástup si dojel. Po chvíli jsem se otočil, abych viděl, jak jsou na tom ostatní. Na nástup nikdo jiný nereagoval, a tak jsme měli náskok asi 50 metrů. Pak jsem udělal chybu a podíval se na obrazovku garmina, blikala tam čísla, která mi říkala, že takové tempo dlouho nevydržím. Skupina nás opět dojela, nezvolnilo se, ale naopak přišly další nástupy. To byla moje smrt, potřeboval jsem si chviličku oddechnout. Propadl jsem se na konec skupiny, kde byl i Jirka Ježek. Snažil jsem se džet zuby nehty ještě asi kilometr. Zhruba v půlce stoupání jsem však už nestačil a odpadl. Motala se mi hlava, jak na kolotoči a kličkoval jsem po silnici. Potřeboval jsem se opět uklidnit a dostat se na vrchol stoupání s nějakou skupinou. Celkem dost lidí mě ještě předjelo. Na prémii jsem dojel sám. Následovaly asi 2 km po rovině. Po chvíli se zezadu přiřítila velká skupina asi 30 lidí. Připojil jsem se a začal spřádat plány. Následoval rovinatý přejezd do Cínovce, kde byla občerstvovačka. Silný protivítr způsobil, že se skupina natáhla, proto nebylo jednoduché se na konci skupiny udržet. Chvíli jsem tam plápolal a pak si řekl, že musím na čelo, vzdadu vyplítvám víc sil než když několikrát odstřídám na špici. Zahlédl jsem dres Kolokrámu, byl to Jakub Svoboda. Co ten tady dělá? Nachvíli mi to dodalo síly. Skupina docela spolupracovala, a tak jsme ještě pár lidí dojeli těsně před Cínovcem. Pomalu jsem začínal přemýšlet, co s tak velkou skupinou budu dělat. Do Teplic jsem si jí přivézt nechtěl. Jediná možnost, kde skupinu potrhat bylo mírné 4 km dlouhé stoupání z Flají, proto jsem zkusil nastoupit hned od začátku stoupání. Se mnou odjel ještě jeden závodník, a tak jsme začli spolupracovat. Skupina nás sice nechala odjet, ale kontrolovala si odstup. Náskok nebyl větší než 20 vteřin a skupina se opět přibližovala a po chvíli nás opět dojela. V ten moment se zvedl Svoboďák a odjel, znovu jsem reagoval. Bohužel jsem se nedokázal dotáhnout úplně a zůstal jsem sám mezi ním a skupinou. Nakonec mě skupina opět dojela a 2 závodnící to zkusili znovu. Začal rychlý sjezd do Litvínova. Skupina jela natažená, odjetí závodníci nakonec dojeli Svoboďáka a vzdalovali se nám. Ve sjezdu po mokré silnici jsem se v zatáčkách jen modlil. V Litvínově se zpomalilo a skupina byla opět pohromadě, ovšem bez 3 uprchlíků se Svoboďákem včele. Dojezd do Teplic byl už po rovině. To mi nedávalo moc nadějí. Rozhodl jsem šetřit síly a zkusit nastoupit v posledním kilometru. Bohužel pár nedočkavců začalo nastupovat už 15 km před cílem. Všechno se pochytalo, ale stálo to hodně sil. Při posledním stíhání jsem dokonce citíl náznak křečí. Hned jsem si vzal gel a snažil se jet stálé tempo, a tím šetřit síly pro můj závěrečný pokus odjet skupině. Zkusil jsem to asi 5 km před cílem v mírném, krátkém kopci. Nechal jsem tam všechny síly, co mi zbyly, bohužel to opět nestačilo. Ve skupině se zrychlilo a začalo se závodit o pořadí ve druhé desítce. Já svou aktivitou v závodě ztratil hodně sil a teď jsem začal platit. Těsně před Teplicemi jsem ze skupiny odpadl a do cíle dojel jestě s 20 sekundovou ztrátou na mojí skupinu.

Celkové 33. místo a 14. místo v kategorii nenaplnilo mé očekávání. Na druhou stranu na startu byla česká špička na silnici. Vylepšil jsem čas z minulého roku, aktivně závodil, několikrát zkusil nastoupit a na trati nechal všechno. Teď si od závodění chvilku odpočnu. Až v září mě čeká MČR do vrchu na Ještěd a maraton v Orlických horách Grand Prix Královéhradeckého kraje.
 
Výsledky celkové
http://sportsoft.cz/cs/zavod/results/1843?rid=2210

 
Fotky
http://www.krusnoton.cz/cz/fotogalerie.html

Výsledky team
14.(33.)Klícha Martin3:10:30