| Závod v areálu SKI Hory je opravdový kros se vším všudy. Vůbec žádný asfalt, ale jinak snad všechny druhy povrchů, které lze mimo silnici najít. Lyžařský areál je na kopci nad Českou Třebovou, takže start i cíl je na kopci. Po startu a přeběhnutí louky je hned seběh na pravděpodobně nejnižší bod trati. Pak následuje série různě prudkých i dlouhých výběhů a hned zase seběhů a konečně finální stoupání na cílovou louku. Tento tříkilometrový okruh moje kategorie běžela třikrát. Není to zrovna jednoduché, je potřeba pořád myslet na rychlé rozběhnutí na vrcholu kopce.
Po startu vystřelili mladíci a rychlíci z béčka, já se zabydlel někde v popředí. Tentokrát jsem zvolil trochu jinou taktiku proti předchozím závodům. V kopcích jsem se nikam nehrnul a šetřil síly a zkoušel rozbíhat na rovinkách (těch tam moc nebylo) a v sebězích co nejvyšší jakžtakž udržitelné tempo. Už v prvním kole mě překvapilo, že borci, které obyčejně vídám jen na startu a chvíli po něm, jsem měl pořád vedle sebe a v průběhu závodu jsem se jim dokonce vzdaloval. Byl jsem z toho trochu zaskočený. Hlídal jsem si tempo, běžel sám a občas někoho doběhl. Ve druhém kole jsem dokonce předběhl i průběžně prvního celého letošního poháru z áčka. Říkal jsem si, že už to nebude jen špatným dnem těch okolo mě, a protože jsme vbíhali do třetího – posledního – kola, zkusil jsem ještě zrychlit. Za mnou se zatím odehrával boj dvou áčkařů. Vzájemně si pořád nastupovali, až mě doběhli. Chvíli jsem běžel s nimi, ale jejich tempo bylo v závěru už nad moje síly. Pomohli mi ale o nějakou tu sekundu si vylepšit cílový čas a tím získat více bodů.
Doběhl jsem na třetím místě v mojí kategorii a byl to jednoznačně nejpovedenější závod letošní sezóny.
|